 |
|
|
|
|
...slovanské hradiště Loučná, pokračování
|
 |
 Opevněná poloha byla v lidové mluvě i ve staré německé literatuře označována jako "Starý hrad". V roce 1904
se o něj začal zajímat učitel z nedalekých Černous Josef Schubert, který vyhotovil náčrtek s velice podrobným
popisem valů a podnikl také první publikovaný výzkum. Další badatel Matrin Jahn uvádí, že při průřezech
severního a východního valu nebyly v konstrukci zjištěné žádné kameny. Protože výzkumníci nezískali nový
datovací materiál, soustředil se Jahn na Schubertem již dříve nalezený zlomek okraje keramické nádoby zdobené
v podhrdlí několikanásobnou vlnovkou, datovaný do 10. století.
Z nedostatku jiných nálezů a absence kulturní
vrstvy pak vyvodil tři možné závěry: 1) opevnění nebylo nutno používat, 2) obyvatelé opustili kraj brzy po
dokončení stavby, 3) stavba nebyla nikdy dokončena.
Vedle těchto alespoň částečně podchycených průzkumů se stala tato lokalita objektem zájmu různých amatérů z
Frýdlantska. Stopy jejich činnosti jsou na mnoha místech znatelné dodnes a při výzkumu Severočeského muzea v
letech 1982 - 84 občas i komplikovaly stanovení nálezových okolností. Na lokalitě a v její těsné blízkosti
bylo položeno celkem dvanáct sond a prokopány dva celé a dva poloviční čtverce o rozměrech 4 x 4 metry. Valná
část nálezů pochází z vrstvy žlutého jílu, která se vyskytovala pouze ve sníženém místě. Keramický materiál
lze z velké části zařadit do středohradištního období - tedy 9. - 10. století. Naprosto přesné analogie k
získanému materiálu ovšem na našem území neexistují, neboť keramika sice vykazuje některé prvky typické pro
produkci z oblasti Horní Lužice, ale zároveň se od ní i některými rysy liší. Nápadný je především hrubý
písčitý materiál, který není dobře vypálen, takže i zlomky s pokročilými výzdobnými prvky působí dojmem
starobylosti. Vedle šedé, již lépe vypálené keramiky se objevují zlomky na lomu černé nebo šedočerné, ale
na vnější nebo i na vnitřní straně s okrovou či okrovooranžovou povrchovou vrstvičkou. Zvláštní je skupina
nejhrubší keramiky, jejíž zařazení do středohradištního období se jeví jako poněkud problematické, ale
přesnější dadaci se zatím nepodařilo stanovit.
Jediným nalezeným železným předmětem je mírně deformovaná ostruha s dlouhým hrotem a ploténkami, kterou lze
datovat do první poloviny 10.století. Dalším nálezem je malý korálek ze zeleného průsvitného skla, jenž nemá
(podle posudku dr.Krumphanzlové z Archeologického ústavu) mezi našimi hradištními nálezy přesnou analogii.
Technologicky je blízký korálku nalezenému na Klučově. Jeho dosti vysoká sklářská úroveň snad může napovídat
o určitých vztazích k Porýní, ovšem ve výzdobě je patrný provinciální vkus. I tento nález může pocházet z
počátku 10.století.
Během výzkumu nebyly zjištěny pozůstatky dřeva, a to ani v konstrukci valu, ani jako stopy po dřevěné zástavbě
uvnitř opevnění. Suché štěrkopískové podloží je však pro uchování dřeva naprosto nevhodné.
Archeologickým výzkumem se podařilo přesvědčivě vyvrátit názor, že lokalita byla ihned po vybudování valů
opuštěna nebo že valy nikdy dostavěny nebyly. Nálezový keramický soubor dokládá, že opevněné místo nebylo
používáno pouze jednorázově. Stavbu valového opevnění lze s určitostí klást do středohradištního období a je
zcela vyloučeno, že by vzniklo až ve středověku, který je zastoupen v tenké šedé vrstvě pod humusem jen
několika keramickými zlomky. To už ovšem byly valy do značné míry rozpadlé a snad právě tehdy mohla být
lokalita využívána pouze náhodně či jednorázově.
Malé rozměry opevnění neodpovídají žádné předpokládané funkci slovanských hradišť známých na území Čech.
S malými opevněními se setkáváme pouze na sever od Jizerských hor a Krkonoš, zatímco například v Pojizeří
bychom je hledali marně. Teoreticky na lokalitě Loučná - Saň mohlo existovat podobné stavební uspořádání,
jaké němečtí archeologové odkryli na hradišti Tornow (okr. Calau), ale i tornowské hradiště má plochu zhruba
o jeden ar větší. Na naší lokalitě lze spíše přdpokládat existenci jediné větší srubové stavby, která stěží
mohla sloužit jako útočiště pro celou obec. Pravděpodobnější je, že opevněná poloha sloužila předsunuté hlídce
širšího slovanského zázemí a snad i přo ochraně cesty z Frýdlantska do Lužice. Styky této okrajové oblasti s
vyspělejšími centry ostatně dokumentuje část nesourodého inventáře. Prvořadým úkolem zůstává dohledání širšího
zemědělského osídlení, které by časově korespondovalo s tímto opevněním. Na základě sběrů je doložen pobyt
Slovanů v době středohradištní u obce Vsi. Velice nadějné jsou i výsledky terénních průzkumů z polské strany
hranice, jimiž se také potvrzuje širší rozsah osídlení v uvedeném časovém údobí. (Za tyto dosud nepublikované
informace vděčíme polskému kolegovi Ryzsardu Kolomańskému). Ke konkretizaci představ o raně středověkém
osídlení však mohou v bodoucnosti přispět pouze další systematické výzkumy. (ms)
|
|
|
|
|
|
|
|
| ©udla |
|
