 |
 |
|
 |
 |
|
Jak se dostal hrob Angličana do Andělky?
|
 |
 |
| | |
| | |
 |
Příběh začíná v 19.století.
Manželka rakouského císaře byla na honu v jižní Anglii doprovázena hrabětem
Clamm-Gallasem, William Stone, syn zahraničního obchodníka v této krajině v jižní Anglii , se spřátelil s jedním
žokejem a postupně se stal sám výborným jezdcem. Zúčastnil se honu v podřízeném postavení. Někdy a nějak si ho
hrabě všiml. Líbil se mu ten mladý, šikovný muž a získal ho do svých služeb v Rakousku. Nyní doprovázel William
hraběte všude.
Jednou navštívil hraběnku Bomellovou, kde William poznal mladou dívku Karolinu, jako on z Anglie a zamiloval se do ní.
Vyrostla spolu s dětmi hraběnky a teď byla komornou. William se brzo oženil s Carolinou - mojí praprababičkou.
Vztah k hraběti Clamm-Gallasovi byl stále bližší, William se stěhoval vždy do Vídne, do Prahy nebo Frýdlantu, kde
se hrabě právě zdržoval. Ve Frýdlantu bydlil William v "Zámeckém šenku". Tento dům měl velké pokoje spojené
vysokými francouzskými dveřmi a byl pohodlný a hezký.
William Stone kupoval pro hrabšte Clamm-Gallase konš z Anglie a brzy převzal jako stájmistr stáj se 140 koňmi.
Kabát stájmistra je možno vidět ještě v muzeu ve Frýdlantském zámku.
William a Caroline měli sedm dětí. Syn Eduard založil strojírenský závod v Praze. Syn William a dcera Mary si
vzali anglický sourozenecký pár Blytheovy a založili renomovaný obchod Stone & Blythe ve Vídni na Kärlnerstrasse.
Syn Charles, můj pradědeček, měl být zemědělec. Dcera Sophie se zasnoubila s básníkem Juliem Zeyerem v Praze.
Syn Henry zůstal svobodný a žil v Andělce, zajímal se o vesnický život a vedl divadlo a založil pro místní
knihovnu. Syn Alfred si vzal dívku z Andělky a odešel s ní do Anglie.
Poté, co se Charles vyučil ve Skotsku zemědělství, poradil hrabě svému stájmistrovi, ayb vzal syna zpět. Chtěl
mu dát statek Andělka do dědického nájmu. Charles se vrátil a převzal statek v roce 1866.
Statek Andělka se skládal z domu, ovčína, kravína, koňské stáje, různých stodol a garáží. Zabíral 140 hektarů polí
a 30 hektarů lesa. Pole hraničila se Saskem a Slezskem, takže majitelé tří sousedních statků, zástupci tří zemí se
čas od času setkávali u společného hraničního kamene na kus řeči.
Charles, můj pradědeček, si vzal nějakou slečnu Zeyerovou z Prahy. Ta ale zemřela při porodu prvního dítěte na
Štědrý večer (přesný rok není znám).
V roce 1873 se Charles oženil s Hedwigou Schäferovou, která byla hospodyně na jeho dvoře. Byla dcera nájemce
rytířského statku Schäfera v Rammenau, brzy osiřela a vyrostla na statku svého strýce v Lisse Sachsen.
Byla hodnou statkářkou pro Charlese, která vstávala ráno v pět s děvečkami a pořád kontrolovala všechny pacholky
a děvečky na dvoře. Nosila na zástěře velký svazek klíčů a jejich cinkání ji všude doprovázelo.
Z jejich manželství vzešly 4 děti. Margaret, která se později vdala za primáře Dr.Carla Wotrubu z Liberce, který
je pochován v hrobce v Andělce.
Käte a Dora si vzaly dva bratry Schildovy (Kurt a Max) z Budyšína a Charles, nejmladší a jediný syn.
Kurt Schilde pracoval jako právní praktikant v Ostritz, odtud to měl pěšky jen hodinu do Andělky přes les.
V Andělce poznal svou ženu Kate. Jeho bratr Max, můj dědeček, byl jednou po pěti letech v USA a Kanadě, také na
návštěvě v Andělce a poznal tam třetí ze tří sester Doru, mojí babičku.
Charlesovy děti měly bezstarostné a nádherné mládí. Nejdřív chodily pár let do vesnické školy, než později přišel
do domu domácí učitel Feix.
Dcery byly posílány na nějakou dobu k tetám do Vídně, Görlitz a podobně, aby poznaly společenský život v jiných
domech.
Statek Engelsdorf patřil už od roku 1670 frýdlantskému panství. Dnešní masívní budovy byly postaveny kolem roku
1700, před rokem 1670 byl statek i vesnice majetkem nižší šlechty.
Charles vedl v Andělce velkochov ovcí. V 80. a 90. letech neměl život zrovna lehký. Zvýšil se import zámořské
vlny. Bylo také časté špatné počasí, krupobití, požáry.
Z kroniky:
Na panském pozemku vystavěl nájemce dvora v Andělce angličan Karel Stone svou vilu č.109.
Roku 1919 přišla vila do vlastnictví panství frýdlantského.
1.1.1926 koupili dvůr i vilu prostřednictvím pozemkové reformy Franišek a Růžena Ratajovi.
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
©udla |
|