 |
|
|
|
|
Duben 2010
|
| Duben 2010, April, Kwiecień, Jutrownik |
| Informace o aktuálním dění v obci Višňová |
Je –li duben pěkný, květen bude ještě lepší, je jedna z lidových pranostik. A té se prostě budeme držet, naděje
umírá poslední.Modré nebe dává více zablesknout bělavým kmenům břízek a již tušíme zelené lístky, dosud ukryté
v pupenech. I na zemi se již trochu zelená a mnozí z vás ochutnali velikonoční nádivku s kopřivami. Velikonoce
jsou za námi, když jsem šla v pondělí velikonoční navečer od vlaku, ještě jsem slyšela z Betonku bujarý zpěv.
Než jsem odjela, dala jsem ven krabici tatranek, abych koledníky nenechala přijít naprázdno.Samozřejmě s rizikem,
že někdo sbalí celou krabici a na ostatní nenechá nic.A pozor, v krabici ještě ležely dva kousky, to znamená, že
si každý vzal jen svůj příděl. Slušné děti chválím a děkuji jim a myslím, že je to pro nás dobrá jarní zpráva.
|
Kopřiva dvoudomá
Podle pověsti ji přinesli do Británie Césarovi vojáci, protože si mysleli, že ji budou potřebovat, aby se s ní
mohli šlehat a tak se zahřívat. Až do nedávné doby se švihání kopřivami udrželo jako lidový prostředek proti
artritidě a revmatismu. Dnes se z kopřiv připravuje pročišťující jarní tonikum a z mladých listů i výživný
zeleninový pokrm. Rostlina obsahuje: histamin, kyselinu mravenčí, acetylcholin, serotonin, četné minerály včetně
oxidu křemičitého, vitamíny A,B,C a taniny. Mladé kopřivy jsou bohaté na vitamíny a minerály. Má vysoký obsah
vitaminu C a tento pomáhá zajistit, aby tělo železo, které se v kopřivě nachází, řádně absorbovalo. Čistí
organismus od kyseliny močové. Kopřiva je doporučována na dětský a nervový ekzém. Nálev se má pít 3x denně.
Rovněž se užívá ke stimulaci krevního oběhu a pročištění organismu, při artritidě, revmatismu a dně. Je to naše
nejlepší léčivá rostlina na pročištění krve a krvetvorbu.Pro každý druh vlasů je vynikající tinktura z oddenku
kopřivy, který vykopeme na jaře nebo na podzim. Kopřiva byla využívána i pro výrobu textilu. |
Vývoj nezaměstnanosti (pro porovnání březen/únor)
Liberec-6,2/9,3%, Frýdlant-14,9/15,3%
Nejvyšší: Horní Řasnice-26,5/26,5%, Bulovka-26,0/25,2%, Černousy-25,5/24,8%, Višňová 17,9/17,0%.
Frýdlantsko celkově:12,8%, Novoměstsko 16,1%
V ČR je výše nezaměstnanosti 9,7%, celkově se počet nezaměstnaných snížil o něco málo víc než 10 000 osob.
|
Stavba vodovodu Filipovka a III.větve kanalizace Višňová
S radostí sdělujeme, že jsme z MZe skutečně získali další milion korun. Žádné archeologické nálezy se zatím
neobjevily a napojí se všichni obyvatelé Filipovky, což je dobré. U stavby kanalizace budou největší problémy
s úsekem kolem kostelní zdi, a s náhradním obchvatem pro automobily, vše je však řešitelné
|
Medaile pro starostku
Dostala jsem dopis, že mi generální ředitel HZS ČR genmjr.Ing.Miroslav Štěpán udělí medaili „Za zásluhy o
bezpečnost“. Jak je to ve skutečnosti?Žádný člověk sám nic nezmůže, a tak chci předat medaili našim hasičům
a budeme ji mít všichni dohromady.
|
Sběrná sobota
Sbíralo se na řece, kde vytrvalé opakované čištění je už znát, je to jen polovina loňských nálezů. Odpady
z vesnice ale opět předčily naše očekávání, odvážení obrovských náklaďáků trvá již několik dnů.Doufám, že se
příkopy během roku už nebudou plnit.
|
A něco pro radost milovníkům přírody:(tentýž autor dělá knížky starých pohlednic)
Duben - měsíc bystrých vod
Miloslav Nevrlý: Kniha o Jizerských horách
V žádném jiném měsíci nejsou Jizerské hory opuštěnější než v dubnu, v měsíci vsunutém jak klín mezi čas sněhů a
dobu zelené trávy. Je většinou plný rozbředlého zrnitého sněhu, který v podvečer ztuhne, ale ne natolik, aby kroky
neprolomily jeho povrch. Jarní deště dosud v lesích nepoklidily zimní prach a nepohřbily ještě miliony smrkových
haluzí, které předjarní vichry srazily na zem. Je-li v některých letech jizerský duben již takřka bez sněhu, podobá
se ve středu hor svému podzimnímu bratru listopadu: nevlídné vlhko, slehlé trávy, obnažené vrcholy ledem zlámaných
smrků a jámy po vývratech plné sněhových vod. Krajina na Černé Nise připomíná při dubnovém západu slunce severské
Laponsko, dalekou Finmarku: z lesů s posledním okoralým sněhem černě svítí nepohnutá hladina přehradního jezera.
Jediná vlna se nezvedne a vybělené kořeny a smrkové lesy se v hladině odrážejí jako v tmavém zrcadle. Je chladivé
ticho, ale jaro tkví neviditelně ve vzduchu jako vbodnutý nůž. Kraj je bez pohybu, jen na rozhraní ledové vody a
slehlých sítin osamělá luční linduška hledá útlými tanečními pohyby hmyz, který přečkal jizerskou zimu. Ozve se
poslední teskné zavábení a pták, který přilétá zdaleka do studených hor, se na noc přikrčí pod kámen. Jezero je
dál nepohnuté.
Lidem se v tu dobu nechce do sychravých, sněhem napitých večerních lesů, a tak sýci rousní houkají nerušeni ze
starých bukových nebo smrkových výstavků lesnaté náhorní planiny. Čas sovího milování.
Zasvítí-li ale v dubnu slunce do polubenských luk, změní se svět: ze strání stékají blyštivé potoky, voda vyvěrá,
tryská, a vystřikuje přímo ze země, rozlévá se po slehlých travách a rozplavuje nad zem zvednuté zimní chodby
hrabošů. Zrnitý sníh končí uprostřed stráně. Náhle, bez přechodu. Hranice zimy a veselého jara. Nahoře zima a mráz,
dole vonná hlína a život: sněhová královna opouští Finmarku a sobí stáda se vracejí na sever. Nádherné je položit
ruku na loňskou trávu. nadechnu se zhluboka a nadechnutí sladce zabolí, hedvábný vzduch prostoupí celé tělo. Na oschlé
okraje jizerských lesů se slétnou desítky pěnkav, které ještě netíží starost o hnízda, a prohledávají čerstvou půdu.
Vzduchu vládne hebký vonný vítr, sláva mračen a ptačí stěhování.
Byl jsem jednou o Velikonocích na Jizerce krátce po odchodu sněhů. Do tichého míru náhle bez přechodu zašuměly stovky
ptačích křídel, vzduch se naplnil hlasy a na starou břízu se sneslo hejno tří set jikavců. Slétli pod strom, ve vlhké
trávě shledávali zbytky loňských semen a jejich nádherné černobílé a oranžové peří se lesklo ve slunci. Po několka
minutách se hejno jako na povel zvedlo a ptáci bez zaváhání letěli dál na sever k svému cíli, ke skandinávským lesům.
Vzpomínám-li na sluneční dubnové dny v Jizerských horách, vidím před sebou i opuštěný dům pod lesem v Horním Polubném.
Na omítnutou podezdívku přilétaly křivonosky a cihlově červení samci i žluté samičky vybírali zkříženými zobáky zrnka
malty. U domu kvetl lýkovec, z holé země pučel šafrán a z okrajového smrku zpíval svou jarní píseň kolohřivec. Cítil
jsem plnost a celistvost života.
Nedaleko odtud, nad údolím na východě, ozařovalo slunce dosud bílé krkonošské pláně, ale louky v Jizerských horách již
byly zelené a radostné. Kdesi v jarní dálce, to jsem cítil jistě, se pro mne rodily a přicházely blíž: blažené
modrovětrné dny!
|
Já jsem měla dovolenou, cestovala jsem s Pavlou Jazairovou po památkách Egypta a uskutečnila si tak dávný sen. Pořád
jsme si říkaly, v jaké úžasné zemi žijeme, jak krásná je naše příroda, střídání ročních období a životní úroveň
obyvatel. Lidé si tam hradí veškerou lékařskou péči a měsíční penze je v převodu necelých 400 korun českých.(kolem
100 EL). Pravda, pyramidy jsou monumentální a zlatá maska mladého Tutanchamona září z vitríny, ale obrovské prostředky,
které kdysi byly vynaloženy na kult mrtvých, byly na úkor ostatních a i dnes se velké příjmy z turistického ruchu
nevracejí potřebným nebo na obnovu památek. Vy buďte zdraví, nastavte tvář sluníčku a na shledanou na vandru.
S úctou vaše starostka
|
Gratulujeme květnovým jubilantům
Nejstarší obyvatelkou Višňové a jejích přilehlých obcí je nyní, po smrti paní Anny Markové, paní Blažena Smejkalová
z Minkovic, které k jejím 98. narozeninám přejeme hodně zdraví a stále dobrou náladu.
Do Višňové se k rodině své dcery přistěhovala paní Zdeňka Lepíšová, která oslaví 94 narozeniny. Přejeme jí, aby v
rodinné péči pookřála a těšila se ještě dlouho ze svých blízkých.
Do Vísky posíláme srdečné přání k 88. narozeninám paní Miladě Čurdové. Nohy nějak přestávají poslouchat a víc bolí,
ale rodina vám také pomůže.
Mezi jubilanty osmdesátileté vítáme a srdečně blahopřejeme paní Marii Lepkovou z Minkovic. Stále se stará o svou
chaloupku a hlavně zahrádku, která po celý rok hýří barvami.
Paní Anežka Svobodová z Višňové oslaví 75. narozeniny. Bydlí vedle Juty, a tak se jí jistě často před očima odvíjí
jako film léta v Jutě odpracovaná. Přejeme Vám hodně zdraví a radosti z pravnoučat.
Velmi čiperná a pracovitá paní Erika Špačková z Andělky oslaví 70. narozeniny. Mnoho andělských vzpomíná na její
vyvařování v kuchyni mateřské školy v Andělce. Blahopřejeme!
K 65. narozeninám srdečně blahopřejeme panu Miloslavu Hlavovi z Vísky, kterému vždy tajně závidím jeho zdravé
okurkové záhony a panu Jaroslavu Valentovi z Višňové. Ať jste zdraví a spokojení.
Kulaté šedesáté výročí narozenin jistě jak se patří oslaví paní Anna Blažková z Poustky, paní Jiřina Šéfrová
z Předlánců a pan Josef Klíma z Vísky, jehož šikovné ruce truhláře zrenovovaly již mnoho kusů zámeckých inventářů
a interiérů. Všem blahopřejeme!
Paní Lidmile Novotnyjové z Višňové posíláme přání všeho nejlepšího k jejím 55. narozeninám.
Padesáté narozeniny oslavenec vnímá jako polovinu života, i když nikdo z nás neví, kdy mu svíčka života dohoří. Už něco
prožil, věří, že mnoho pěkného má ještě pře sebou. Přejeme vám, paní Jasněno Jáklová z Višňové a paní
Drahuše Hejduková z Vísky, abyste si i život po padesátce vychutnávaly s radostí.
Nenápadné paní Blance Bělochové z Andělky blahopřejeme k jejím 45. narozeninám.
K 35. narozeninám blahopřejeme paní Ivetě Šimůnkové z Višňové, šťastné mamince dvou dětí, panu Janu Jindrákovi
z Višňové, který se chce z ruchu „velkoměsta“ Liberce vrátit do Višňové, kterou má rád, a panu Václavu Markovi
z Višňové, který má v Liberci práci, která ho baví, ale denně se domů vrací.
Naše usměvavá Jana Kauerová ze skupiny Proudy, která věnuje svůj volný čas (a moc ho nemá) také dětskému sboru
Klíček, oslaví 30. narozeniny, stejně jako pan Jiří Seifert z Poustky a maminka neposedných dvojčat paní
Kateřina Andršová z Vísky. Všem třem bývalým spolužákům přejeme hodně zdraví, štěstí a lásky, té je také v životě
třeba.
K 25. narozeninám blahopřejeme panu Jaroslavu Starove z Andělky a panu Martinu Valentovi z Višňové.
Blahopřání k dvacátým narozeninám posíláme Václavu Šlapákovi a Zuzce Kocsisové, oběma z Višňové.
Občanský průkaz od května budou muset vlastnit, protože dovrší 15 let, Denisa Šoltová z Višňové, Kristýna Dávidová
z Andělky a Milan Bláha z Poustky, který úspěšně reprezentuje školu a obec v lehkoatletických závodech po celé
republice. Všem blahopřejeme a držíme palce při další přípravě na budoucí povolání.
Jakub Vrána z Vísky, kam se nedávno s rodiči přestěhoval, bude foukat 10 svíček na narozeninovém dortu. Přejeme
všechno nejlepší, Kubíku!
Páté narozeniny oslaví Terezka Slabá z Višňové. Přejeme jí krásnou oslavu!
Nejmladší v měsíci máji je Klárka Paříková z Višňové, které rychle utekl první rok života. Přejeme jí, aby stejně krásné
byly i roky další.
Opustili nás
Na následky tragické autonehody zemřel již druhý člen rodiny Andrýsků. Před několika lety to byla dcera Lucka, 21. dubna
tohoto roku při autonehodě, kterou nezavinil, na místě zemřel ve věku 54 let pan Jaroslav Andrýsek z Předlánců. Těžko se
hledají slova útěchy a vyjádření soustrasti. Čas jen těžko bude hojit dvě velké rány pro pozůstalé…
H. Severová
|
Odkrytí desky k výročí ukončení války
V pátek odpoledne v 15 hod.proběhne na hřbitově ve Višňové malá slavnost spojená s odhalením pamětní desky. Desku
zafinancovali stejně jako na Pohanských kamenech manželé Senftlebenovi z Žitavy. Zasadíme tam i dvě slovanské lipky.
Zvu vás na sklenici šampaňského a chviličku rozjímání
Matušková
|
Výstava dobových pohlednic Frýdlantska ve Vísce
V prosinci loňského roku vyšla v libereckém nakladatelství KNIHY 555 publikace Album starých pohlednic Frýdlantsko autorů
M.Nevrlého a P.D. Vinkláta. Prostřednictvím cca 300 pohlednic, vydaných od počátku 20.století do čtyřicátých let, zavedou
čtenáře do Frýdlantského výběžku. Čtenář navštíví nejen všechna města a obce oblasti – Frýdlant, Bílý Potok, Hejnice,
Lázně Libverda, Raspenavu, Višňovou, Nové Město, Jindřichovice, Dětřichov, Heřmanice, Kunratice, Černousy, Arnoltice,
Pertoltice, Krásný Les, Horní a Dolní Řasnici, Bulovku, ale také jejich jednotlivé části a zapomenuté oblasti.
Výše zmínění autoři připravili též výstavu, kde představují zhruba polovinu pohlednic z knihy. Výstava je putovní, Višňová
přišla na řadu v květnu. Ve dnech 10.-31.5. bude ke shlédnutí v kulturním domě ve Vísce. Je seřazena do 14 ucelených bloků,
jako např. Jak se žilo na dolním toku Smědé, Frýdlantské panství jako odměna za vraždu, Hrad a zámek Frýdlant střeží město,
Poutní městečko Hejnice a Lázně Libverda, Jaké bylo „šťastné Frýdlantsko“, Místo, kde fanatici zavraždili českého učitele …
a další. Vše je doprovázené stručným komentářem.
Výstava bude navíc doplněna o osm pohlednic Vísky (včetně Harty) a několik desítek pohlednic Višňové a přilehlých obcí ze
soukromé sbírky ing.Vl.Mlcha. Otevřeno bude ve všedních dnech od 8.00-12.00 a od 13.00-16.00 hodin. Mimo tuto dobu je
možné si domluvit prohlídku předem s p.Tuhým, Víska 88 (tel.606270720).
Výstava je zajímavým pohledem do minulosti staré jedno století. Spousta domů už neexistuje (mnohé se zajímavým zaměřením),
kdysi pečlivě obdělávané louky pohltily lesy a křoví. Celým Frýdlantskem se táhne jak červená nit řeka Smědá. Dobové
pohlednice přesvědčivě ukazují, že i přes povodně, které Smědá čas od času do dolního Frýdlantska přináší, i zde žijí
ve vesnicích lidé. Kdysi to byli Lužičtí Srbové, pak staletí němečtí kolonisté; dnes tvoří většinu obyvatel Češi. A to
je dobře.
František Tuhý
|
Praha 1945 - opožděné osvobození
Ráno 8. května 1945 se Rusové probíjejí obranou Drážďan, zatímco Prahou v té chvíli projíždí malá pancéřová kolona prvních
amerických vojáků. Má zjistit poměry v bojujícím hlavním městě. Celý 8. květen pražské velitelství jedná s Američany,
aby vyčerpaným povstalcům pomohli. Nakonec Američané odjíždějí. Stalin si výslovně přál osvobodit Prahu vlastními
jednotkami.
9. května brzy ráno se na severu Prahy objevují první sovětské tanky. Velitelství povstalců se právem obává, že by si
někdo mohl splést osvoboditele s německými obrněnci, a tak dostává rozhlas příkaz k vysílání této zprávy: "Sovětské tanky
drtí zbytky německého odporu a rychle pronikají Prahou," volá nadšeně rozhlasový hlasatel a dodává: "Obyvatelstvo se
připraví k jejich uvítání a připraví průchody k barikádám."
Dezorientované jednotky SS se vzmáhají jen na chabou obranu, a tak může sovětský rozhlas o pár hodin později ohlásit:
"Armády 1. ukrajinského frontu díky bleskurychlému nočnímu manévru tankových jednotek a pěchoty zlomily odpor nepřítele
a dnes, 9. května ve čtyři hodiny ráno, osvobodily od německých okupantů hlavní město našeho spojeneckého Československa
- Prahu!"
Praha oslavuje. "Na ulicích jsou stopy po boji - padlý kůň, zbytky domů," popisuje to, co vidí, reportér, který jede mezi
sovětskými tanky. "Obrovské detonace granátů zní nám dosud v uších. Házeli je němečtí vojáci. Odpovídali jsme jim rovněž
granáty. Dosud čpí v ulicích střelný prach. V ulicích je nepořádek, vyhozené dláždění, shozené nástupiště tramvaje,
prostřelený roh budovy. Jedeme však bezpečně za ruskými tanky. Jedeme do středu města."
I přesto, že jsou ulice plné sovětských uniforem, stále je nebezpečno. Za chvilku někde ze střech začnou na rozhlasový vůz
střílet. Nikomu se nic nestane, ale ve voze jsou dvě díry po střelách. Hlasatel však i nadále (s patřičným a pochopitelným
dobovým patosem) pokračuje v reportáži: "Vjíždíme na Václavské náměstí. Projíždíme špalírem českých lidí, ozdobených
vlajkami. Václavské náměstí je srdcem tohoto lidu. Na něm se odrážejí všechny záchvěvy, které prožívá naše země."
Na některých jiných místech Čech se ale Němci stále ještě zuřivě brání. Netuší totiž, že jejich velení den předtím
podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci. Proto německý rozhlas vysílá nepřetržitě tuto zprávu: "Po půlnoci jsme složili
na všech frontách zbraně. Německá moc je u konce. Byli jsme poraženi."
Poslední zbytky německého odporu jsou v Čechách zlikvidovány až o dva dny později v bitvě u Milína. Dočišťování Čech
trvá až do 20. května.
|
20.3. se mladí hasiči zúčastnili soutěže „O velikonočního zajíce“.
Soutěž probíhala ve Frýdlantu na naáměstí a spočívala v provedení požárního útoku netradičním způsobem (na tři proudy).
Naši mladí hasiči si vedli velice dobře, družstvo starších obsadilo druhé místo a mladší si přivezli bronzové medaile
za třetí místo.
27.3. se konala okresí konference Sdružení hasišů Čech Moravy a Slezska ve Všelibicích. Za naše sbory se zúčastnili Erban
Lubomír starší, Erbanová Vladimíra, Kanioková Alena a Pešek Josef. Součástí konference byly i volby na starostu OSH a
další funkce. Starostou OSH na dalších pět let byl zvolen pan Milan Navrátil. Do výkonného výboru OSH byl zvolen Lubomír
Erban ml., který současně byl navržen do čela Rady velitelů, Vladimíra Erbanová byla zvolena členkou Okresní odborné rady
mládeže.
|
Eurovandr 2010
třemi státy Evropy
v sobotu 15.května 2010 se koná již 14.ročník oblíbeného pochodu.
Přijďte dřív, v sále bude výstava právě z knihy Miloslava Nevrlého –Album starých pohlednic-Frýdlantsko
Start je ve Vísce od 9:00. hodin.
V 7:40 odjíždějí od hospody v Andělce postupně 2 autobusy, kterými se můžete svézt, nebo níže na ně zamávat a přistoupit.
Kdo by to potřeboval, pojede traktor s valníkem a vezme mu kolo.Pěšáci půjdou trať do 20 km. Cyklisté s tím musí počítat
a aby se v cíli předčasně nenudili, obohatí si cestu podle nabídek na startu nebo svých nápadů a přání. Startovné je jako
obvykle, 20,-Kč jednotlivec, 50 Kč,-rodina a obdržíte legitimace, kam budete sbírat razítka. Cesta bude dobře značená.
Čeká vás i nějaké překvapení. Doporučuji, abyste počítali s deštěm i silným sluncem a řádně se vyzbrojili. Také si
vezměte asi 2 EURA, klobása nebo párek v cíli bude něco stát. Cíl je na náměstí v Ostritz.Slosování tomboly bude v
15:00. Polský autobus pojede z Krzewiny nahoru do Lutogniewic, seběhnete k hospodě a tam už bude jen jeden autobus,
který pojede až do Frýdlantu.
Výbor Vedle sebe, ale spolu
|
(zprávy ze základní
školy)
A máme tu měsíc duben. Říká se: „Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem“. Z části by to i
platilo, ale díky bohu se počasí umoudřilo, a tak mohla probíhat spousta akcí v dobrém počasí.
Projektový den
Jak říká nadpis, tento školní rok naše škola pořádala tzv. Projektový den. Jednalo se o výběr z několika aktivit, kterých
se děti poté zúčastnily. To všechno proběhlo poslední den v březnu, děti si vybraly z několika aktivit: fotbal,
velikonoční tradice, výtvarné činnosti, čtení v knihovně a v neposlední řadě sezení s paní starostkou. Myslím, že
se veškeré mládeži tento školní den velmi zamlouval, náramně jsme si ho užili a dozvěděli se také spoustu zajímavých
věcí. Už nevím, co bych dodal, a tak přeji spolužákům další pěkné Projektové dny na této škole!
Michal Nguyen
Třídní schůzky
Školní rok se vleče, někomu utíká. Při celém koloběhu, pro nás děti bohužel, jsou také třídní schůzky, které se samo
sebou konaly i letos, a to konkrétně 15. dubna od 16:00 v budovách školy. Třídní učitelky rozdávaly známky za třetí
čtvrtletí, pochvaly a někde by se našly i menší výtky. Všichni jsme druhý den do školy přišli celkově v pořádku,
díky bohu. Takže nezbývá než dodat: „Milí spolužáci, hodně štěstí a vážení rodiče, mějte s námi trpělivost“.
Michal Nguyen
Pygmalion
V pátek 16. 4. jeli žáci ze 6., 7., 8. a 9. třídy do divadla F. X. Šaldy na divadelní hru Pygmalion. Příběh vyprávěl
o květinářce Líze Doolittlové, které si náhodou všimne profesor fonetiky Henry Higgins. Líza mluví slangově, přesto
se Henry vsadí s plukovníkem Pickeringem, že z Lízy udělá prvotřídní dámu. Po třech měsících mluví Líza spisovně a
chová se ve společnosti tak, že nikdo nepochybuje o jejím urozeném původu. Problém je v tom, že když sázka skončí,
Líza zjišťuje, že se již nemůže vrátit ke svému někdejšímu životu květinářky. Jak vše dopadne? Na to se musíte přijít
podívat sami. Každopádně, Pygmalion se velmi líbil, podle toho, co jsem zaslechla. Po skončení divadla jsme vyrazili
zpátky do Višňové. Vrátili jsme se kolem půl druhé odpoledne.
Marie Novotná
Úspěch na dějepisné olympiádě
"Michal Nguyen z Višňové", pracovnice libereckého Domu dětí a mládeže, který pořádá olympiády ze školních předmětů,
už samy automaticky vyplňují kolonku známého úspěšného účastníka olympiád, a to hned ve třech předmětech. Michalovi
se podařilo skvělým způsobem reprezentovat višňovskou školu - v krajském kole dějepisné olympiády získal pod vedením
paní učitelky Holanové čtvrté místo, zabodoval rovněž v okresních kolech olympiád z češtiny a němčiny. Gratulujeme.
Václav Drašnar
Rozhovor s Milanem Bláhou - višňovskou lehkoatletickou nadějí
Po rozhovoru s Martinou Hofmanovou bychom neměli zapomenout na Milana Bláhu, který je také velmi úspěšným a zdatným
sportovcem, jenž nás reprezentuje na úrovni republiky. Připomeňme, že Milan nedávno získal bronzovou medaili na
halovém mistrovství republiky v běhu na 1500 m.
Kdy a jak jsi přišel k atletice?
Nevím přesně, nejdříve jsem hrál asi do 7. třídy fotbal. Potom skončil fotbal a pan učitel Dědek mě přemlouval
k atletice. Nejdříve se mi moc nechtělo, ale když jsem to zkusil a šlo mi to, tak jsem u toho zůstal.
Jaká atletická disciplína tě baví?
Nejvíce mě baví běh na1500 a 800 m.
Jaký byl tvůj první úspěch?
Popravdě si na to moc nevzpomínám, myslím, že to byl nějaký přespolní běh, na kterém jsem se jistě dobře umístil.
Kde všude jsi byl na soutěžích?
Byl jsem na hodně místech - třeba v Táboře, Kladně, Olomouci a nedávno jsem byl na Mistrovství České republiky v
Jablonci n. N., kde jsem obhájil 3. místo.
Procestoval jsi velký kus republiky, kde se ti nejvíce líbilo?
Je těžké se rozhodnout, protože se mi líbilo všude, ale nejvíc asi v Táboře, protože tam bylo hodně lidí a zábavy.
Jak takový sportovec jako ty, trénuje a kdo je tvůj trenér?
Každé úterý jezdím do Liberce, jinak cvičím a běhám v okolí domova. Mimo hlavní trénink dělám kliky, lehy-sedy a
posiluji, abych si udržel kondici. Můj trenér je pan Jiří Urbánek
A co Tvoje úspěchy?
Ani nevím, úspěchy moc nepočítám, ale umísťuji se na dobrých místech.
Trochu odbočíme od tématu – jak se Ti daří ve škole?
Špatně. Moc bych to nerozebíral.
Jaké předměty máš nejraději?
Hm - nejraději mám tělocvik a přírodopis.
Kam půjdeš po deváté třídě?
Plánuju jít do Liberce na instalatéra, a pokud budu úspěšný, udělal bych si nástavbu a maturitu.
A co rodiče, podporují Tě v atletice?
Rodiče mě podporují už tím, že mě vozí na tréninky a závody.
Co děláš mimo školu?
Hraju fotbal s klukama, běhám, jsem na počítači a výjmečně se i učím.
Čeho by si chtěl ve sportu dosáhnout?
Chtěl bych být první na Mistrovství České republiky.
A nakonec - kdo je Tvůj vzor?
Já ti nevím, asi to bude Asbel Kiprop (keňský atlet, který se věnuje středním tratím).
Děkuji Milanovi za rozhovor Daniel Potměšil
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ©udla |
